Všimli jste si, že v každé části světa existuje nějaké náboženství, či nějaký druh víry v Boha či Bohy? Každá část světa prodělala jiný vývoj, vytvořila si jinou kulturu. Podle svého vývoje a kultury se pak také vyvíjela víra. O víře se často říká, že je „nevědecká“. Přesto víra vychází z poznání. Člověk poznal určité principy života, uvědomil si, jak fungují a pak se jim snažil podřídit, protože věděl, že bojovat s nimi je smrtonosné. A tak v průběhu doby sílilo povědomí o moci toho, co fungovalo bez kontroly člověka. Byly to různé živly, různí bůžci, později bohové a pak jeden Bůh. V některých kulturách stále přetrvává víra ve více bohů, duchů.
Co je ale důležité si uvědomit je to, že víra v boha/bohy patří po tisíciletí k životu člověka. Často se tomu říká víra v nadpřirozené síly. Ale na těchto silách není nic nadpřirozeného. Naopak jsou velmi přirozené. Když si toto uvědomíme a pochopíme to, pak dokážeme tyto síly přirozeně používat ku prospěchu našeho života. Tzv. „duchovní“ stránka života se prolíná s tou „materiální“. Znalost přirozených zákonů a jejich využití nám usnadňuje život. To, že v ně věříme je správné. Není moudré nevěřit v něco, co existuje.
Jestli tomu v nějaké kultuře říkají Bůh, někde duch, někde Buddha je úplně jedno. Ten název vychází právě z daného vývoje a kultury dané oblasti. Ale základní princip, tj. že jde o přirozené zákony a síly, je ve všech náboženstvích a vírách stejný. A stejně tak bychom je všichni měli umět využívat. Učení o těchto silách můžeme říkat spiritualita, duchovno. Ale když to rozebereme selským rozumem, tak co je duchovní ho na přikázání: NEZABIJEŠ. Je to duchovní, nebo přirozené? Zabití nám způsobuje trauma. Silně nás vyčerpává a tím pomalu zabíjí. Každý, kdo zabil (a je jedno z jaké příčiny) pomalu umírá na své trauma. Všichni vojáci po válce dříve či později tomuto traumatu propadli. V moderních dějinách se tomu říkalo např. Syndrom války v Perském zálivu apod.
Stejně můžete posuzovat jiné „duchovní“ přikázání. Lidé totiž poznali, že pokud budou v životě dělat věci, které jsou v přikázáních obsažené, budou se cítit špatně, propadnou traumatu a pomalu budou umírat.
Je velmi důležité, abychom se v našem vzdělávání vrátili zpět do minulosti. Vše moudré totiž již člověk objevil. Zahrnul to různých učení, náboženství atd. V moderní době se již nemusíme nechat manipulovat církvemi a náboženskými vůdci. Měli bychom se učit opravdovou podstatu víry a zjistit, že to, čemu říkáme Bůh, duch apod. jsou přirozené věci, které se nám v životě dějí. A lidé jim před tisíci lety porozuměli a dokázali vyjmenovat ty, které nás ničí a ty, které nám dělají dobře.
Pokud se naučíme žít podle těchto starých moudrostí, bude náš život šťastný. Nebudou nás totiž v životě potkávat žádná traumata.