Možná jste také viděli film o vztahu mezi Karlem Gustavem Jungem a Zikmundem Freudem. Psycholog s psychologem…..
Psychologií se zabývám již velmi dlouho. Fungování mozku a psychiky mě zajímalo již na střední škole. V té době však nebyla dostupná téměř žádná literatura a tak informace jsem začal sbírat až později. Ale již od počátku jsem věřil, že lidský mozek je schopen téměř všeho a pokud by se člověk naučil ho ovládat, pak by mohl létat, chodit po stropě, počítat z hlavy těžké matematické úlohy atd. Až později jsem si však uvědomil, že slovo Psycho je z řeckého Psyché a překlad tohoto slova je duše. Duše a mozek jsou však dvě naprosto odlišné entity, formy energie. A tu jsem si uvědomil, že několik staletí probíhající bádání psychologů, jak funguje lidská mysl, je trošku mimo sféru duše. Ta se jaksi z bádání těchto vědců vytratila. Alespoň podle toho, co já sám o psychologii a praktikách psychologů vím (a nevím toho mnoho). Zde mi došlo, že psychologie možná není tím, čím by měla být, nebo čím možná v počátcích byla, ale již dávno není. Zkoumání duše člověka, jeho pocitů, kvality jeho života nemůže vycházet z mozku. Duše přeci neexistuje jako energie závislá na mozku. Duše je energie, která je připravena přijímat energie zvenčí, aktivní energie, kterým říkáme Jang (duše je energie Jin). Do duše vstupuje energie, které říkáme Duch. Ta vyvolá v duši pocit, který následně mozek zpracovává a navrhuje možnosti řešení. Pokud do duše vstoupí nevhodná energie, pak duše trpí. Naopak, vstoupí-li do ní vhodná energie Jang, pak se duše cítí krásně a volně. Který psycholog však toto zkoumá? Možná teoreticky, jako vědec, ale v praxi, při léčbě pacientů? Od jisté doby mám k vědě s názvem psychologie určitý odtažitý vztah a moc ji nedůvěřuji. Už jen fakt, že psychiatrie a psychologie často k léčbě využívají psychofarmaka mě ubezpečuje v tom, že bych se od těchto lidí měl držet dál. Pokud jste viděli již zmíněný film o vztahu mezi Jungem a Freudem, pak i tito „králové“ psychologie žili životem, který naprosto popírá jejich znalost duše. Pokud by tito pánové znali duši, její principy, pak by nemohli žít způsobem, jakým žili. Kdysi jsem i já např. Junga považoval za velkého znalce. Ale po té, co jsem se blíže seznámil s jeho životem, pak mám určité pochybnosti. Možná z vědeckého života se podařilo mnohé, ale z praktického hlediska velký pokrok (kromě miliard v psychofarmaceutickém průmyslu) nevidím. Chybí tu obor, který skutečně zkoumá život člověka z holistického pohledu. Zde si (možná dost neurvale) troufám tvrdit, že nastavení života podle devíti kvadrantů magického čtverce, který praktikujeme my, vede k životní pohodě a rovnováze lépe, než rady psychologů. Je jasné, že mistři a „mudrcové“ dávnověku věděli o životě daleko více, než dnešní psychologové. A proč? Nevím přesně, ale myslím, že dávní mudrcové žili pro ostatní. Dnešní vědci žijí pro svoji vlastní slávu a snaží se dokázat věci, které jsou pro náš život zcela nesmyslné (nedávno jsem viděl film, kde se vědec snažil slepému červu implantovat zrak – jen aby dokázal, že do dokázal 🙂 ). Když se ale opravdu staráte o blaho ostatních, vidíte život ve zcela jiných a správných souvislostech. A to, myslím, současná psychologie nedokáže.
Zdroj: HAPPYWEEK 133 – ke stažení ZDARMA ZDE
ŠKOLA FENG REN SHUI 